VLASTIVĚDNÝ A OKRAŠLOVACÍ SPOLEK DOMAMIL

Počet návštěv:
Aktuálně

Ohlédnutí za rokem 2012

Již desáté vítání Nového roku se v režii Vlastivědného a okrašlovacího spolku vydařilo. Za zvuků hudby oblíbené Budkovanky se báječně bavilo na 90 účastníků. Večer pro hladovce zpříjemňoval srnčí guláš.

To však je už minulostí a s Novým rokem přišel čas dalších tradičních spolkových akcí. Pro zimní čas je to obnovená tradice Masopustu. Spolek již od svého založení pořádá každoročně maspustní průvod masek po celé vsi v poslední sobotu před Popeleční středou. Jen jednou jsme museli zvolit jiný termín.


Není to jednoduché, aby si v tento termín mohli udělat čas aktivisté spolku, z nich ne všichni v obci bydlí a hlavně náš přítel Luboš, jehož zpěv a harmonika masopustní průvod provází již po řadu let. Luboš je totiž z českobudějovicka, pracuje ve zdravotnictví a ještě k tomu soukromě hospodaří jako zemědělec. Má tedy co se otáčet. A žádostí, aby zahrál na spolkových i soukromých akcích má pořád více, než se dá stihnout.

Letos tomu naštěstí nic nebránilo a tak 18. únor byl v Domamili ve znamení Masopustu. Letos však masopustní průvod nebyl jedinou akcí v tomto termínu. Díky tomu, že popeleční středa byla v letošním církevním kalendáři tak brzy, bylo termínů na tradiční zimní vesnické akce velmi málo. V důsledku toho obec ve stejném termínu organizovala třetí ročník obecní zabijačky.

Právě proto jsme letos zahájili masopustní rej již v 10 hodin dopoledne před kostelem sv. Prokopa, aby děti a další zájemci užili čas masopustního veselí, ale zároveň se mohli od poledních hodin účastnit na obecní zabijačce a na muzice plánované obcí na 17 hodinu.

Navíc se ukázalo, že brzký začátek masopustního průvodu má své výhody. Průvod stihne projít celou obcí za světla a masky, zejména děti se vyvarují večerního chladu, který působí zejména po celodenní náročné štrapáci po vsi. Letos bylo sice masek méně než loni, možná i pro onemocnění, které přinesla předchozí tuhá suchá zima, ale radosti neméně. Dobrými hostiteli masopustních masek byli nejen domácí, ale i chalupáři. Vždyť o masopustu jde zejména o to , odpoutat se od každodenních starostí a radovat se z předzvěsti jara a Velikonoc. Kdo tedy chtěl, užil masopustní rej, další zavítali na obecní zabijačku do sokolovny, mnozí stihli obojí. I večer skýtal dvě možnosti. V sokolovně pokračovala obecní zábava s muzikou a v zaplněném restaurantu U Tomáše hrál Luboš dál na harmoniku s přáteli.

Obě akce vycházející v tomto čase z jedné historické tradice se doplňovaly a domamilští i návštěvnící z nich měli radost.

 

Po celou dobu působení spolku na jaře čistíme škarpy silnic v katastru obce. Proto pro nás nečinilo problém, zapojit se do akce Čistá Vysočina. Kraj nám i letos pomohl s likvidací sezbíraného odpadu. Zatímco dříve jsme ho museli sami třídit a vozit za naše prostředky do sběrny, nyní se o to v režii kraje postará silniční správa. Dohodli jsme se, že čistit budeme v sobotu 14. dubna. Prostřednicvtím Zpravodaje Moravskobudějovicka jsme poprosili řidiče, aby až pojedou 14. dubna přes Domamil, byli na okolních silnicích pozornější a ohleduplnější. Poděkováním jim je čisté okolí cest a rašící příroda. Každý rok vytvoříme několik týmů, které před terminem a v termínu projdou všechy silnice v katastru Domamile a vysbírají okraje silnic, příkopy i pás přilehlých pozemků, kam odpad od nepořádných uživatelů silnic dopadne. Odpad třídíme podle pokynů kraje na plast a ostatní do pytlů dvou barev. Po několikaleté zkušenosti s radostí konstatujeme, že nepořádku kolem silnic ubývá. Kéž by to byl trend trvalý a svědectví toho, že si čím dál tím více životního prostředí umíme vážit.

 

V uplynulých letech jsme v okolí Domamile umístili několik laviček pro pěší poutníky a cyklisty.

Příroda však příliš respektu k lidskému dílu nemá. Okolí laviček zarůstá stejně jako jiné plochy, které nejsou využívány k pěstební činnosti. Aby lavičky plnili svůj účel, musí být přístupné. Musíme se opakovaně postarat o vysečení jejich okolí. Znamená to naložit křovinořez a nejméně dvakrát do roka všechny lavičky objet. A sekat.

A vždy se z laviček znovu pokochat pohledem na les a krajinu.

 

Po celý rok jsme sledovali, jak jdou ovocné stromky v sadu Na dálce do květu, jak se vyhnuly mrazíkům, nasadily plody a jak zejména jablka zrají. Vloni jsme měli báječnou úrodu, z které jsme větší část věnovali mateřské školce. Letos jsme měli stejný úmysl. Jaké proto bylo naše zklamání v říjnu, když jsme zjistili, že někdo sezbíral ovoce za nás. A na děti nezbylo vůbec nic.

 

Psa by na Den republiky 28. října nevyhnal, ale členové Vlastivědného a okrašlovacího spolku Domamil svůj závazek a tradici sázení splnili. Skutečně, bylo to počasí, které odradilo příznivce spolku od účasti na sázení. V sobotu v Domamili nejprve lilo jako z konve, postupně se zvedal vítr a ochlazovalo se, až začalo hustě sněžit. V noci zamrzlo. V neděli z okna počasí vypadalo přívětivě, ale teploměr byl svědectvím, že se studená fronta udržela.

Přípravy na sázení začaly už žádostí o finanční podporu od KOUS Vysočina o.s.(Koordinačního uskupení NNO Vysočiny), jehož aktivita je finančně podpořena Krajem Vysočina.Dále pak podáním žádosti zastupitelstvuobce, které potvrdilo souhlas se sázením v lokalitě louky a přibližovacího území bývalého lomu na Dálce.

Týden před sázením se čtyři členové spolku vydali do lesní školky Wohan Forest v Budišově pro doubky. Ve školce si je museli sami vykopat a potom na týden založit do zeminy. Další cesta pak v pátek před sázením směřovala do Třebíče pro slivoně.

V neděli se nás sešlo v zasněžené lokalitě Na dálce patnáct. Vykopali jsme jámy, s ohledem na dlouhotrvající sucha jsme je naplnili vodou, vnořili stromky, zatloukli kůly, zasypali jámy zeminou a zakryli drnem. Každý stromek dostal plastovou ochranu. Celkem bylo zasazeno 32 doubků a 10 švestek z toho 3 jako náhrada za stromky dříve poškozené.

Práce zahřívala. Se stmíváním se dostavil chlad, což jsme pocítili, když nastal čas se trochu po práci občerstvit. K duhu šel čaj více než pivo. Ubytek energie jsme nahrazovali z pečeného bůčku, cibulového dortu i klasického štrůdlu. A byla to zima, která nás večer zahnala do chalup. Podstatné však je, že jsme zase na Den republiky obohatili naši krásnou zem čtyřiceti stromy.

 

Kříž nad Domamilí byl jednou z dominant Moravskobudějovicka. To platilo, když vrch Na dálce byl ještě holý. Naposledy byl kříž obnoven v roce 1965 a v té době byl už vrch z velké části osázen smíšeným lesem. Les vyrostl a mnoho lidí už na existenci kříže v něm zapomnělo. Když jsme v rámci činnosti Vlastivědného a okrašlovacího spolku vloni Na dálce instalovali dvě lavičky, zjistili jsme, že kříž je poškozený věkem. Zejména příčné rameno / horizontální část/ bylo uhnilé a pravá ruka Kristova trčela mimo, protože šroub z kříže vypadl. Pojali jsme úmysl zachovalé části restaurovat a dřevěnou část udělat novou. Získali jsme finanční podporu prostřednictvím Sdružení krajina se sídlem v Počítkách (Ždár nad Sázavou) od Občanského sdružení Chalupa. Vše další bylo činěno z financí a silami členů a příznivců Vlastivědného a okrašlovacího spolku.

Poškozený kříž jsme demontovali na konci letošního léta a tím se rozeběhly práce na kříži novém. Aby kříž co nejdéle vydržel, zvolil jsme jako materiál dub. Nebylo snadné zajistit šestimetrový dub, ze kterého by se dal vyřezat hranol na vertikální část kříže. Podařilo se to Fratiškovi Břinkovi z Třebíče, domamilskému rodákovi. Hrubé opracování dřeva si vzal na starost na svém katru předseda Spolku Zbyněk Burian, o kovové části (renovaci Krista a tabulky a kování z pásového železa) se postarali Josef Střelák z Domamile a Pavel Burda z Třebíče, dřevořezbu vykonali přátelé Františka Břinka, sestavení a montáž Pavel Burda, povrchovou úpravu František Břinek a manželé Zdenka a Jiří Schlangerovi z Prahy a Domamile. Dva dny před Dnem republiky bylo dílo hotovo a nový kříž jsme transportovali na původní místo a vztyčili.

S panem farářem v Horní Slatině administrátorem farnosti v Domamili panem R.D. Aloisem Perničkou jsme se domluvili, že kříž bude vysvěcen v neděli 18. listopadu v 15 hodin Na dálce nad Domamilí.

 

S rokem bohatým na události se rozloučíme tradičně na silvestrovské zábavě v sokolovně. Opět nám zahraje Budkovanka. Jste všichni srdečně zváni....

webdesign © Robert Mahr